Další z dotazů, který jsme do rubriky „Paragrafy na kolech“ obdrželi, je jak je to s odpovědností provozovatele parkoviště typicky při poškození nebo odcizení vozidla?

Tady bychom rádi upozornili na chybný výklad, že již úhradou parkovného vzniká provozovateli parkoviště odpovědnost za případné škody na vozidlech tam zaparkovaných. Úhrada parkovného bez dalšího však představuje toliko plnění za krátkodobý pronájem parkovací plochy a provozovatel za parkovaná vozidla neodpovídá. Stejně tak oplocení parkoviště spolu se systémem automatických závor napojených na výběrný systém má sice určité ochranné prvky, ovšem slouží primárně tomu, aby zabránilo odjezdu bez zaplacení parkovného, případně libovolnému vstupu osob na parkovací plochu, nikoliv automaticky zabezpečení vozidla.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016 sp. zn. 25 Cdo 5758/2015 nejde o hlídané parkoviště s povinností náhrady škody, pokud jeho provozovatel žádným způsobem nedeklaruje ani nevykonává ostrahu a vybavení parkoviště neslouží ke kvalifikovanému zabezpečení umístěných vozidel. Provozovatel takového parkoviště nemá objektivně danou přísnou povinnost (bez ohledu na protiprávnost a na zavinění) hradit škodu na vozidle a jeho příslušenství. Není přitom významné, jaký způsob střežení provozovatel zvolí a zda jej nakonec skutečně vykonává, rozhodující je, zda právě takovou službu nabízí a klient jeho nabídku přijme. K povinnosti střežit vozidla se provozovatel parkoviště může zavázat smlouvou (parkovacím řádem), začasté uzavíranou i konkludentně pouhým umístěním vozidla na určitém místě, lze-li ovšem dovodit, že doplňková služba spočívající v ostraze byla nabídnuta a přijata.